Notes podle roků:

Notes v roce 2024:

28.12.2024 Silvestrovský výšlap. Letos opět standardně ve třech, Handy se dostává zase do kondice, Pavel jen mírné zpoždění na startu v Těškově. Cílem byl Třemšín, konkrétně hrad - kde jsme kupodivu narazili snad na padesátičlennou výpravu - a potom i hlavní vrchol, kde jsme dali krátkou zastávku. Letos poprvé bez rozdělání ohně, namísto toho Handy vzal v termosce punč. Počasí bylo bezchybné, po ranním mrazu jasno, slunečno a docela i teplo. Závěrečné posezení v Kařízku.

 

Kaplička v Těškově, pohled z Třemšína, společné foto a lyžařský areál Těškov

27.10.2024 Sraz ZDŠ. Naše děvčata opět nezklamala a tak jsme se sešli po dalších pěti letech na stejném místě v Kamenném Újezdě. Termín možná nebyl nejlepší, nicméně i tak se našlo spusta spolužáků, kteří dorazili. Slovo opět přidělili Hanušovi, ale příliš to neprotahoval, většinou jsme stejně jen přišli poklábosit a zjistit, co je nového.

 

Několik záběrů ze společného focení

 

27.-29.9.2024 Měděnec. Letos se nám podařilo včas dohodnout termín a jako cíl výpravy dali Seidlovi přednost Krušným Horám před Kutnohorskem. Výlet jsme tedy pojali jako dvoudenní puťák, z Klášterce nad Ohří přes Perštejn zpátky do Klášterce. Začali jsme výstupem do kopce k Alšově chatě na sjezdovce a do Měděnce. Počasí bylo proměnlivě aprílové, dole i v košili, nahoře i v pláštěnce a svetru, nicméně pokud pršelo, tak jen krátce. Dohodli jsme si i návštěvu štoly Panny Marie Pomocné a po obědě sešli dolů do Perštejna. Tady jsme měli domluvené ubytování v pivovaru, což je skvělá lokace - jak rekonstruovaný objekt textilky, tak funkční pivovar a s restaurací. Druhý den přes Šumburk do lázní Evženie v Klášterci - opět minerálka.

 

Klášterec - zámek, sfinga pod Měděncem, štola a vrchol Mědníku

 

27.-30.8.2024 Jeseníky. Trochu neplánovaný průběh, neboť nebylo možné vyrazit v plné sestavě. Objevem je městečko Branná, které mne zaujalo svojí akropolí s hradem, kostelem, fořstvím a hotelem, tvořící velmi pěknou scenerii. Odtud jsem putoval na hranice k Císařské boudě a dolů do sedla Ramzová. Po dobré polévce v chatě Kaťuša, jsem vystoupal na Šerák kolem Obřích skal a ubytovaný jsem byl na Chatě Jiřího. Tady mi velmi zachutnal nakládaný hermelín, podávaný ve skleničce. Další den jsem pokračoval přes Keprník a dolů do Koutů, okolo dolní nádrže Dlouhých Strání k rokli Divoký Důl. Výšlap cca 650 metrů na Praděd byl pěknou tečkou. Spal jsem na Švýcárně. Poslední etapa dolů, podél vodopádu na autobus do Jeseníku. Moc pěkné počasí, pěkná trasa.

 

Branná, pohled na Šerák, Obří skály, Praděd

17.-18.8.2024 Malochova stezka. Navštívili jsme Petra a Lucku na jejich resortu u Berounky. Kromě koupání, ochutnávání grilovaných a lahvovaných dobrot jsme stihli i prozkoumat Malochovu stezku podél Berounky (i s doprovodem obou psů), zajít na jednoho Radouše a také pochválit budovatelské úsilí. Velmi se nám na Plzeňsku líbilo...

 

Pohled na sídlo, Malochova stezka, hostitelé i spejskem, vydařené společné foto i s vodou

27.-28.7.2024 Lužnice. Vydařený víkend na Lužnici - nejprve kanoí z Tábora (resp. z tábořiště u Harrachovky) do Bechyně s mezipřistáním v Pionýráku, večer Bechyňské slavnosti a Kamil Střihavka na náměstí a druhý den zase zpátky, tentokráte pěšky po "Lužnice Valley Hiking Trail". Po cestě třeba známý Stádlecký most, tábořiště Saloon, lávka nad řekou i tunel. Překvapením pro mne bylo relativně málo lidí, přesto funkční kempy, dost vody, byť kalné a krásná trasa, zejména část bližší Táboru (ostatně i voda je nahoře zajímavější. Jezy tu jsou v podstatě nesjízdné, snad ten první by šel.

Bechyně, Stádlecký most, jez a lávka na řekou Lužnice

15.6.2024 Bílé Karpaty. Vypravili jsme se s Aničkou do oblasti Bílých Karpat jako skuteční lovci orchidejí. Nejprve jsme byli dvě noci v Radějově a cílem byla vyhlášená lokalita Čertoryje (jde o původní louky s osamělými duby, opravdu krásné místo). Ač jsme možná přijeli opět trochu pozdě, přeci jen jsme postupně našli řadu druhů. Vtipné bylo, že nakonec nejbohatší lokalitou nebylo chráněné území, ale pruh trávy pod vedením do chatové osady Kněždub. Další tři dny jsme strávily na přechodu - nejprve do Kuželova i s větrným mlýnem, potom do Vápenek a nakonec až do Nivnice resp. Uherského Brodu. A jako závěrečný dezert návštěva Slunečních lázní v Luhačovicích, čerstvě rekonstruované dílo architekta Jurkoviče.

Rezervace Čertoryje, jeden z úlovků, třešně byly skoro všude, na pivo jsme ale museli zajít

8.6.2024 Svatba Marie a Filip. Počasí Marušce přálo a bylo to dobře, protože svatbu připravili v resortu Paseky a to vyloženě chtělo venkovní prostor. Přijeli jsme na místo už v pátek, abychom si udělali malý výlet s Kirschnerovými do Klokočských skal (a hned jsme také v Klokočí odvolili), seznámili jsme se ještě s Viktorií a jejím přítelem Stevem. V den svatby se začali sjíždět hosté a také se všeho ujala koordinátorka. A aby to nebylo úplně fádní, přichystal  Filip také řadu překvapení - návštěvní knihu z Lega, řadu úkolů a her pro účastníky. Obřad byl na vyvýšenince s výhledem na Trosky, bylo to moc fajn a Maruška vypadala jako nevěsta skvěle. Jsme moc rádi, že se jim svatební den tak vydařil a byl to pro nás zážitek.

S Maruškou, Filip, Viktorie a Steve, s oběma sestrami a večerní pohled na párty

 

18.5.2024 Prčice. Oproti předchozím létům se nešlo přes Průhonický park a nebylo úplně krásně - vlastně celý den poprchávalo a k večeru se vyjasnilo. Což, mimo jiné, znamenalo, že jsem během cesty neměl ani jedno pivo, občas to po cestě klouzalo a stánkaři měli obavy. Ale zase, dobře se šlo a skutečný déšť se nedostavil, velkou část jsem prošel v košili. Občas bylo chladno, tak jsem přidal větrovku, ale žádné přehřívání. Trasa bylo o kousek delší, celkem mi to naměřilo 74 km, ale obvyklý čas kolem půl sedmé jsem dodržel (první běžci už byly v tu dobu 7 hodin v cíli...

 

 Z trasy cesty, oblíbený Bar v půli, typická hasičárna po trase a obvyklá fotka s kostelními hodinami jako důkaz v cíli

 

6.4.2024 Černolice. Pěkný výšlap na Hřebeny, tentokráte od Všenor směrem k rozhledně na Červené Hlíně. První pozoruhodná zastávka byla u kostela sv. Jana Křtitele resp. hrobky místního podnikatele. Rozhledna je moderní a i když vypadá jako šikmá, není. Odtud k Černolickým skalám a zpět k Všenorům. A na zpáteční cestě ještě zastávka na ranči u Weisserů, kde pobíhá čerstvě narozený kůň.

 

¨

Kostel sv. Jana Křtitele u Všenor, rozhledna na Červené Hlíně a Černolické skály