Notes podle roků:

Notes v roce 2022:

29.12.2022 Stupno. Předsilvestrovský výšlap s Pavlem Šmolíkem, tentokráte vlakem do Stupna a odtud po Korečnickém potoce k Berounce - u Spálenéhe mlýna tradiční opékání špekáčků - a potom podél Klababavy do Chrástu. Tady nastal drobný problém - místní hospodo cukrárna zavřená. Nakonec jsme museli až do Rokycan k Václavu, abychom mohli v klidu dokončit debatu.

Nutrie na Korečnickém potoce, Berounka a Spálený mlýn,oheň tamtéž

3.12.2022 Vernisáž výstavy Letokruhy. Johanka uspořádala retrospektivní výstavy Letokruhy a my jsme nemohli chybět na vernisáži. Už jsme viděli několik výstav ale tato expozice je mimořádně podařená - nejen, že Jana dala dohromady opravdu přesvědčivý průřez tvorbou, ale uspořádání a nasvícení bylo profesionální. Také díky jednoduchému prostoru. Takže pěkný zážitek, spousta známých a nakonec máme i naději, že po skončení výstavy se nám nejen vrátí zapůjčený obraz, ale přivezeme si i další dva obrázky!

Výstava Letokruhy, obrazy a malby, Handyho dveře a Any s Dášou

 

7.10.- 14.10.2022 Seattle. Díky firemnímu pozvání jsem měl možnost navštívit, byť jen velmi krátce - národní park Mt.Rainier (mohutná sopka, pokrytá ledovcem, nepřehlédnutelná z dáli a nádherná zblízka) a Olympic (zejména zachovalé zbytky pralesa). K tomu i samotný Seattle, včetně rozhledny Space Needle, muzea popkultury (Pearl Jam, Nirvána, pozoruhodná sbírka kytar....) a několika restaurací (ovšem skoro pokaždé se to nějak točilo kolem sea food).

 

¨

Mt. Rainier a já, Jezero v Olympic National Park, na pivních slavnostech v Seattle a plášť budovy muzea popkultury tantéž

 

30.9.- 2.10.2022 Chrastava. Letošní víkend s Petrem a Gábinou jsme směřovali k Liberci - Petr totiž ve čtvrtek dokončil Bohemia Divide ve šluknovském výběžku a tak, aby to neměl moc daleko. Nakonec jsme se nečekaně srazili v Chrastavě už v pátek a protože restaurace našeho penzionu byla zavřená, vyrazili jsme na průzkum. Vcelku neúspěšně, nakonec jsme si dali pizzu v jedné ze tří (!) provozoven na náměstí. V sobotu jsme vyrazili bez Gábiny, která zatím sháněla náhradní vozidlo, a mířili jsme do Kryštofova údolí. Cestou jsme překonali řeku v transborderu, obdivovali zastávky, orloj a kostel, našli správný viadukt a vyšplhali na Ještěd. Domů nás vzala Gábina, počasí se zkazilo. Druhý den jsme obešli Bílé skály a také Vraní skály a další, našli spoustu hřibů a nakonec se najedli v restauraci v Jirovském Dvorci.

 

Zastávka v Kryštofově údolí, orloj tamtéž, Ještěd a Bílé skály

 

24- 25.7.2022 Jindřichov. Vyrazili jsme obdivovat nově opravený domek do Jindřichova, ale nejprve jsme se zastavili za Tomášem na Karlově - zas tak často kolem neprojíždíme. Pěšky jsme poté přeběhli přes rozhlednu Slovanka 8nejstarší kovová rozhledna v Česku) k Fíkům a strávili příjemný večer jednak prohlídkou a jednak večerním koupáním. Ráno jsme zamířili do Kryštofova údolí na otevření restaurace "Bezové údolí" a to byl nečekaný bonus tohoto víkendu, neboť nás majitel podrobně provedl objektem.

 

Pohled ze Slovanky, jindřichovská chalupa a restaurace Bezové údolí

 

20- 30.6.2022 Albánie.  Podnikli jsme další cestovatelský výlet, tentokráte opět s leteckým přesunem a s místním autem. Z Tirany jsme zamířili nejprve ke Skadarskému jezeru a potom do hor - vesnice Teth v Prokletých horách. Následoval přesun do Beratu (velmi pěkný hrad a historické město) a cesta do kaňonu Osumi. Odtud už přejezd na úplný jih Albánie, po pobřeží přes Drač a Vloru do Sarandy - tady je pláž, moře a hlavně historické město Butrint. Poté jsme si stihli ještě projít Girokaster a vnitrozemím jsme se vrátili do Tirany. Bylo skvělé počasí, měli jsme štěstí na samé pěkné zážitky, velmi nám na cestě chutnalo a užili jsme si dosyta třešní.

 

Any na Skadarském jezeře, lávce u Tethu, u Modrého oka a nakonec v Sarandě...

 

11.6.2022 Lomikámen 40 let.  Díky tomu, že Jitka posílá na FB mnoho informací, dozvěděl jsem se o koncertu skupiny Lomikámen v rámci Muzejní noci, věnovaný 40 letům od založení. A protože jsem kdysi byl i na prvním veřejném vystoupení na Bílé hoře, vypravil jsem se i tentokrát. Výlet do Strašic jsme si ozvláštnili malou vycházkou z Tění k Brdské vloččce a po třetí hodině už jsme byli v areálu muzea. Jako první vystoupil písničkář Petr Šilhánek a po malé pauze Lomikámen. Zahráli ve dvou částech - nejprve repertoár z 80 a 90 let a ve druhé části oblíbené převzaté písničky. A také jsme si trochu popovídali.

 

Muzejní prostranství, Jíra a Jitka, Lomikámen v akci a my jako diváci.

 

21.5.2022 Prčice.  Po třech letech jsem si opět zkusil 70 plus km (GPS mi nakonec spočítala asi 75km) a tentokrát včetně vychytaného přesunu a ubytování v Týnci. Start jako obvykle v pět ráno na Hájích, počasí skvělé (v pátek bylo dusno a horko, ale v sobotu, zejména ráno super). V Týnci jsem dal sprchu, olepil nohy a dal si kafe, nejvíc jsem se ale celou cestu těšil na občerstvení na půli cesty - a nezklamali, opět otevřená stodola a spousta dobrot. Trochu krize kolem Kosovo hory, ale pak jsem se zase rozešel. Dobry bonus - grilované haloumi před Sedlcí.

 

Svítání na Hájích, občerstvení na půli cesty, Sedlec na obzoru a v Prčici pět minut po půl sedmé

 

5.4.2022 Přehlídka Chatty.  Martička nás pozvala na jarní přehlídku salonu Chatty, takže jsme moli vidět něco z její práce. Akce byla velkortsá, v pronajatých prostorch výstavní galerie Kunsthalle. Co mne zarazilo je, že taková přehlídka se úplně obejde bez komentáře, jen hudba a modely. Já bych čekal pomalu hokejový komentář o jednnotlivých kreacích, návrhářkách a možná i modelkách... Moc pěkný večer.

 

Galerie Kunsthalle, příležitostné tričko, modelka na molu, děvčata pohromadě

 

1.3.2022 Aničky byt.  Po dokončení kuchyně (byť tam ještě pár detailů chybí) nastal čas na komoru. Nejprve jsem dozdil stěnu a vyštukoval, zapojil elektriku a v zásadě připravil k používání. Další akcí byla díra na zárubeň - nejprve jsem se snažil to odříznout flexou, ale to bylo víc prachu než výsledku. Napodruhé jsem to ručně odsekal a později konečně osadil a začal zazdívat zárubeň. Tím se i uvolnilo místo pro dlažbu.

 

Postupné vybourání otvoru a pohled na dozděnou zadní stěnu.

 

30.12.2021 Marásek.  Obvyklý předsilvestrovský výšlap s Pavlem a Hanušem - letos na Marásek a Moricku, kde jsme si (v mírném dešti) opekli buřty a  trochu zavzpomínali na natáčení Dickova zlata. Počasí sice bylo bídné, cesty blátivé a panorama hodně pozměněné vinou rozsáhlé těžby, nicméně včetně závěrečného posezení na Mišovském grilu to bylo pěkné popovídání a shrnutí uplynulého roku.

 

Neobvyklé výhledy, Handy se zapisuje do knihy, sněhu nebylo moc..., a jedna společná