Notes podle roků:

Notes v roce 2020:

31.12.2020 Mořinka. Poslední letošní den jsme nemohli strávit na horách, nicméně doma jsme také nezůstali. Prošli jsme po hraně údolí Beronky od Roblína přes Vonoklasy a vyhlídku na Vápence, Velkou skálu, Karlík až k osadě Mořinka. Tady je od roku 2000 osazen menhir (pan sochař Váňa). Od Mořinky je to na opravdu výborně vybraném kopci, takže bych skoro uvěřil, že tu stojí odjakživa.

 

Karlické údolí, statek na Mořince, menhir -  jednou z dálky a jednou zblízka

 

24.11.2020 Brdy. Malá inspekce tradiční trasy zimního přejezdu v části mezi Tokem a Prahou. Hřebeny byly nad inverzí a tak to sice s výhledem nebylo slavné, zato bylo nádherně a radar na Praze jsem asi v takovém světle nikdy neměl. Krásný den.

 

Kříž u Palouku, samota na Carvánce, radar na Praze

 

15.10-17.10.2020 Česká Kamenice. Tradiční podzimní výprava se Seidlovými byla sice silně v ohrožení - nejen kvůli volnému termínu v Petrově kalendáři, proti byl virus i předpověď počasí. Naštěstí vše klaplo, v penzionu nás nejen ubytovali, ale zvládli i večeře, pršelo jen přes noc a tak jsme mohli první den obejít okolí České Kamenice - Jehla, Studenec, Zlatý vrch, Bratrské oltáře, Zámek... Co zastávka to skvost. Na Studenci ale bylo opravdu fryšno a ze zámku už jsme měli co dělat, abychom stihli večeři.

 

Na Jehle, čedičové sloupy na Zlatém vrchu, Bratské oltáře a rozhledna na Zámeckém vrchu

 

Druhý den byl věnován Úštěku, pozoruhodné městečko na skalním ostrohu a výstupu na Kalvárii v Ostrém. Monumentální, byť trochu smutný pohled na vadaly zničenou práci na obnově tohoto poutního místa. A na závěr hrad Helfenburk, který je sice hojně navštěvován, ale i tak je to pozoruhodné místo. Tady to  navíc naštěstí vypadá, že přitahuje spíše pozitivnější typ lidí.

 

Úštěk, ptačí domky, kalvárie na Ostrém a rozhled z vrchu, hrad Helfštýn a rekonstrukce studny

 

4.10.-5.10.2020 Milíře. Objevování méně frekventované části Čech - Tachovsko a Český les. Ze základny v Milířích na rozhlednu Havran - celkem zhruba 34 km. První silnější zážitek - šlápnutí na nastražený hřebík poblíž bývalého zámečku Ostrůvek (zřejme osamělý bojovník proti čtyřkolkářům, dostal ale pěšáka..). V chatě na Zlatém potoce jsme zastihli jak obsluhu, tak cyklisty z Tachova a jejich šnaps. Výhled z Havranu a potom cesta po lyžarské trase ze Silberhutte na Zlatý potok a zpět na Milíře.

V neděli přidáváne výšlap na Světce a rozhlednu Vysoká nad Tachovem - tady mi do sbírky lyžařských areálů přibývá další super úlovek.

 

Havran, mrazový hrnec, jízdárna Světce a lyžařský areál na Vykoké

 

30.8-6.9.2020 Alpy. Výlet do něměckých Alp - původně "jen" náhradního cíle. Nicméně nakonec velmi podařené putování s dvěma hlavními cíly - nejprve trasy v okolí Maximilianweg - nejvýše jsme se dostali na Brandershrofen 1881 m.n.m. a stačili si obhlédnout i turisticky přetížený hrad Neuswanstein, v druhé části týdne potom prozkoumání hraniční části z rakouského Leutachu - např. francouzská cesta a výstup k Mailerhutte 2450 m.n.m. Počasí čím dál, tím lepší, nemohli jsme si moc stěžovat a jako vždy, skvělý týden plný zážitků. Díky.

 

Sestup z Tagelbergu, vodopády pod zámkem, výstup k Mailerhutte a v sedle u chaty.

 

4-6.7.2020 Fláje a Český Jiřetín. Po čase opět puťák - pokračování cest na severu. První den z Bouřňáku přes přehradu Fláje do Českého Jiřetína, čili krajinou zaniklých vesnic na náhorní plošině s ubytováním na německé straně (nicméně u česky mluvících vietnamských provozovatelů penzionu, velmi vstřícných a příjemných). Druhý den pokračujeme po hranicích na německé straně k Moldavě, přecházíme opět do Česka s cílem na Cínovci (skvělý výhled na České středohoří, jen ne z našeho pokoje) a prohlídkou rašelinisť (opět německá strana hranice). Návrat přes žel. stanici Moldava, Dubí do Mikulova - podél horské železnice, dosud v provozu. Přálo nám tentokráte počasí i náhoda.

 

Na cestě k vrch Tří pánů, přehrada Fláje, přesunutý kostel v Jiřetíně a opět nějaké kytky

15.6.2020 Nové Hrady. Po Slavonicích a Telči jsme dorazili na Novohradsko. Ubytování jsme měli zajištěno na Zevlově Mlýně, kde je také pivovar, malé muzeum traktorů a zookoutek. Vyrazili jsme pochopitelně nejprve na hrad, dali si kávu v barokní lékárně a sešli kolem sklárny do Terčina údolí - romantického parku podél říčky Stropnice s nesmírně fotogenickou tvrzí Cuknštejn. Zpět jsme se vraceli přes zaniklou osadu Mýtiny, takže jsme k Zevlovu Mlýnu dorazili z druhé strany - od rybníka a rovnou jsme přistáli u grilované krkovičky a místní desítky.

 

Nové Hrady, barokní lékárna, trvz Cuknštejn a pivo na Zevlově mlýně nakonec

 

8.6-11.6.2020 Orlík. Na půjčené obytné lodi jsme projeli orlickou přehradu sem a tam, stihli jsme ztroskotat (tedy - drobná porucha na lodi, ale musel zasahovat mechanik z maríny), prolézt řadu míst podél jezera (třeba přesunutý kostel v Červené) a vidět některá místa z neobvyklé perspektivy (hrad Orlík či všechny mosty na cestě). A když bylo škaredě, pořád jsme mohli být zalezlý v kajutě a číst si. Díky termínu, počasí a koroně jsme byli často jidiné plavidlo široko daleko. O to více jsme se pak zdravili s ostatníma posádkama.

 

Před vyplutím, Any u kormidla, železniční most nad Zvíkovem, loď na pravoboku!

 

29.12-1.1.2020 Silvestr na Goldhofu. Závěr roku jsme strávili na Šumavě - sněhu bylo na špičáku pomálu, zato sluníčka bylo dost a dost. Zatímco v pondělí jsme podnikli pěší výlet na jezero Laka (sníh byl až ve vyšších partiích nad 1000 metrů a maximálně kolem sedmi centimetrů), v úterý i ve středu jsme lyžovali na špičáku, kde zprovoznili jednu sjezdovku (horní část po trojce a dojezd na dvojce). Ač to byla jediná funkční sjezdovka, fronta žádná. Silvestrovský večer byl připraven na hotelu, docela pečlivě, byl jsem překvapen.

 

Cesta k jezeru Laka, sjezdovka 2 na Špičáku a pohled z rozhledny na vrcholu