Notes podle roků:

Zapsal jsem v roce 2021:

30.12.2021 Marásek.  Obvyklý předsilvestrovský výšlap s Pavlem a Hanušem - letos na Marásek a Moricku, kde jsme si (v mírném dešti) opekli buřty a  trochu zavzpomínali na natáčení Dickova zlata. Počasí sice bylo bídné, cesty blátivé a panorama hodně pozměněné vinou rozsáhlé těžby, nicméně včetně závěrečného posezení na Mišovském grilu to bylo pěkné popovídání a shrnutí uplynulého roku.

 

Neobvyklé výhledy, Handy se zapisuje do knihy, sněhu nebylo moc..., a jedna společná

 

1 - 3.10.2021 Novohradsko.  Letošní setkání s Petrem a Gábinou jsme nasměrovali na jih Čech. Když pominu cestu (pátek měl nějakou špatnou karmu, samá zácpa) a zapomenuté pánvičky na fajitas, jimiž jsem chtěl překvapit) tak to nemělo chybičku. Sešli jsme se v pronajatém domečku v Nových Hradech, snědli tu večeři (fajitas tomu říkat nemohu, ale dobré to bylo) a probrali zásadní události uplynulého roku. V sobotu jsme přes Trhové Sviny, Buškův hamr a loretu Svatá Trojice dorazili do Žumberku na oběd a poté se přes Terčino údolí s tvrzí Cuknštejn vrátili kolem vodopádu "domů", v neděli pak vylezli na Kraví i Kuní horu, prohlédli si kostel v Dobré Vodě a ještě stihli společný pozdní oběd po cestě.

 

Buškův hamr, společné foto, hrdý majitel věže a kostel Panny Marie v Dobré Vodě

 

18. - 25.9.2021 Transylvánie. Díky okolnostem jsme na cestu vyrazili v poměrně pozdní termín. Cílem byly někdejší saská města v Sedmihradsku - především Sibiu a rovněž návrat na Sinaiu, kde jsem byl začátkem roku 1989 na lyžích. Cestovali jsme autem a první překvapení bylo, že dnes je možné dosáhnout Sibiu z Prahy po dálnici (s malou výjimkou as 16 km). První noc jsem naplánoval do Aradu a tam jsme dorazili poměrně brzo, takže nám stačil čas i na prohlídku centra. Druhý den jsme po cestě navštívili hrad Corvin (v paměti jsem jej měl uložen jako Karlštejn na nádvoří cementárny - dnes již fabrika nejede a okolí je o něco příznivější) a přes Fagars (snad nejhorší ulice v Rumunsku) do Sibiu. Stihli jsme i Brukenthalský palác s va Eyckovým orazem muže v modrém turbanu, večeři v restauraci a noční procházku (ve městě byla slavnost). Bydleli jsme u Turků a ráno nás čekala skvělá snídaně.

 

Hrad Corvin, velké náměstí v Sibiu, Muz v modrém turbanu a katedrála v Sibiu

 

4 - 6.7.2021 Mariánské Lázně. Dlouhé volno jsme strávili v Mariánských Lázních putováním po pramenech minerálních vod. Nejprve jsme se vypravili k pramenu Farské kyselky - nebýt průchodu mokřady u rezervace Smraďoch, byla by to krásná cesta s obědem v hotelu Eagle (ano, opět svíčková...). Druhý den jsme věnovali přechodu do lázní Kynžvart a dlužno dodat, že jsme měli stěstí - celý den byly okolo bouřky, ale my jsme se jim vyhnuli. Kynšperk se ukázal jako pěkný cíl (celkem tři různé minerálky) ale na oběd zde není kam zajít. Zachránilo nás golfové hřiště u zámku. Večer jsme ještě vyrazili na malý okruh na rozhlednu. A v úterý jsme vystoupali na Přimdu (tentokráte i s obědem v modré laguně a průzkum sjezdovky).

 

Kolonáda, prameny Helena a Viktor, hotel Hvězda a hrad Přimda

 

24.1.2021 Hřebeny - Studený vrch. Ač by to možná šlo, nezvolili jsme tentokrát lyže, ale pohorky a vyrazili opět na Hřebeny - tentokráte vzdálenější kout. Okruh jsme začali u železniční zastávky Osov a přes chatovou osadu Muchov se dostali k Jelením paloukům. Tady už bylo sněhu dost in na lyže, byť jen na cestách. Vystoupali jsme ke Studenému vrchu (tady jsme pochopitelně sami nebyli) a poté se oklikou přes Trnovskou cestu vrátili na Hřebenovou cestu nad Jeleníma Paloukama. Zpět k autu jsme scházeli lesníma cestama k Muchovu - postupně ubývalo sněhu i průchozích cest...

 

Studený vrch na Hřebenech

 

1.1.2021 Hudlice. Novoroční výlet na Hudlicko. Nejprve jsme vyšplhali na rozhlednu Děd nad Berounem - kupodivu jsem tu, myslím, nikdy nebyl. Je pozoruhodné, že tato rozhledna je víceméně v původním stavu, tedy funkční více jak sto let. Litinové schodiště je, až na jeden stupeň, stále v dobrém stavu, stejně jako stavba samotná (a to je objekt v zásadě volně přístupný). Odtud jsme šli přes Lísek do Hudlic - cílem byla Hudlická skála, poslední z dosud nezdolaných kopců v tomto kraji (Vraní skála atd.). Překvapilo mne, jak moc kopcovitý je tenhle kraj a překvapením byl rodný domek Jungmannův, resp. jak pěkné místo to je.

 

Rozhledna Děd, vnitřní schodiště, kříž u Lísku, Jungmannův rodný domek